Mějte přehled o dění v onkologii
Pravidelná dávka novinek v podobě článků, reportáží i přednášek
Pravidelná dávka novinek v podobě článků, reportáží i přednášek
Autor: MUDr. Vlasta Raušová
Chronická expozice jemným částicím znečišťujícím ovzduší (PM2,5) a oxidu dusičitému (NO2) může zvýšit riziko rakoviny jiných orgánů než plic u starších dospělých, uvádí studie Harvard TH Chan School of Public Health.
V kohortové studii milionů pojištěnců Medicare vědci zjistili, že desetiletá expozice PM2,5 a NO2 zvyšuje riziko rozvoje kolorektálního karcinomu a karcinomu prostaty. Dále bylo zjištěno, že k výskytu těchto nádorů dochází i při nízkém znečištění ovzduší, stejně tak, jako je tomu u karcinomu prsu a endometria.
Výzkumníci analyzovali údaje pojištěnců Medicare ve věku 65 let a více, shromážděné od roku 2000 do roku 2016. Všechny subjekty byly bez nádorového onemocnění nejméně po dobu prvních 10 let trvání studie. Pro každý typ rakoviny (prs, kolorektálního karcinom, endometrium, prostata) byly vytvořeny samostatné kohorty čítající 2,2 milionů až 6,5 milionů subjektů v každé kohortě. Samostatné analýzy se zabývaly rizikem rakoviny pod vlivem látek znečišťujících ovzduší u různých podskupin podle faktorů, včetně věku, pohlaví (pouze u kolorektálního karcinomu), rasy/etnické příslušnosti, průměrného BMI a socioekonomického stavu.
Výsledky ukázaly, že chronické expozice PM2,5 a NO2 zvýšily riziko rozvoje kolorektálního karcinomu a karcinomu prostaty, ale nebyly spojeny s rizikem karcinomu endometria. U rakoviny prsu byla expozice NO2 spojena se sníženým rizikem, zatímco souvislost s PM2,5 byla neprůkazná. Vědci se domnívají, že smíšené asociace mohou být způsobeny rozdíly v chemickém složení PM2,5, což je komplexní směs tuhých a kapalných částic. Pokud byla analýza omezena na regiony, kde byla úroveň znečištění ovzduší výrazně nižší, než uvádějí národní normy, a složení PM2,5 zůstalo poměrně stabilní, byl jejich vliv na riziko rakoviny prsu výraznější. Větší souvislosti mezi expozicemi PM2,5 a NO2 a rizikem rakoviny endometria byly také zjištěny při nižších úrovních znečištění.
V analýze rizika podle podskupin vědci našli důkazy naznačující, že komunity s vyšším průměrným BMI mohou čelit nepoměrně vyššímu riziku všech čtyř druhů rakoviny z expozice NO2 a že Američané černé pleti a účastníci programu Medicaid, mohou být náchylnější k riziku vzniku rakoviny (prostaty a prsu) v důsledku expozice PM2,5.
Při úrovních expozice nižších, než jsou nově aktualizované směrnice Světové zdravotnické organizace pro kvalitu ovzduší, byla pozorována podstatně větší souvislost mezi většinou expozic a riziky všech druhů rakoviny, které se promítly do stovek až tisíců nových případů rakoviny ročně v kohortě na jednotku zvýšení každé expozice.
Závěr
Tato zjištění naznačují, že s expozicí částicím PM2,5 a NO2 je spojena značná zátěž rakovinou, což zdůrazňuje naléhavou potřebu strategií ke snížení úrovně znečištění ovzduší.
Reference: Yaguang W. et al., Additive effects of 10-year exposures to PM2.5 and NO2 and primary cancer incidence in American older adults, Environmental Epidemiology 7(4):p e265, August 2023. | DOI: 10.1097/EE9.0000000000000265
Vstupujete na stránky obsahující informace, které jsou určeny lékařům oprávněným předepisovat humánní léčivé přípravky, zdravotnické prostředky a diagnostické zdravotnické prostředky in vitro (dále jen „zdravotnický odborník“), a nikoliv široké (laické) veřejnosti či jiným skupinám odborníků.
Kliknutím na odkaz „Potvrzuji, že jsem lékařem“ prohlašujete, že:Pro případ, že nejste zdravotnickým odborníkem – lékařem oprávněným předepisovat humánní léčivé přípravky, zdravotnické prostředky a diagnostické zdravotnické prostředky in vitro, pak kliknutím na odkaz „Potvrzuji, že jsem lékařem“ potvrzujete, že jste seznámen s riziky, kterým se vystavujete v důsledku možného chybného vyhodnocení informací, které jsou určeny odborníkům-lékařům, přičemž tato rizika zcela akceptujete. Tato rizika zahrnují zejména možnost chybného vyhodnocení (interpretace) informací dále uvedených, chybného posouzení vlastního zdravotního stavu, či možnost vzniku mylné preference ve vztahu k určitému humánnímu léčivému přípravku, zdravotnickému prostředku nebo diagnostickému zdravotnickému prostředku in vitro, neboť o vhodnosti případné léčby určitým humánním léčivým přípravkem, jehož výdej je vázán na lékařský předpis, nebo určitých typů zdravotnických prostředků (resp. diagnostických zdravotnických prostředků in vitro), rozhoduje vždy lékař po posouzení zdravotního stavu pacienta. Vhodnost užití humánního léčivého přípravku, jehož výdej není vázán na lékařský předpis, nebo zdravotnických prostředků (resp. diagnostických zdravotnických prostředků in vitro) je vhodné předem zkonzultovat s lékařem či lékárníkem.
Vyberte Vaši specializaci
Slouží k lepšímu zacílení odborného obsahu