Mějte přehled o dění v onkologii
Pravidelná dávka novinek v podobě článků, reportáží i přednášek
Pravidelná dávka novinek v podobě článků, reportáží i přednášek
Autor: MUDr. Vlasta Raušová
V poslední době došlo k významnému pokroku v léčbě pokročilého hepatocelulárního karcinomu (HCC). Nicméně shoda v tom, zda je po kurativní operaci HCC nutná adjuvantní léčba, neexistuje. Vzhledem k vysoké míře recidiv se výzkum stále více zaměřuje na adjuvantní terapii, jako je chemoterapie, cílená léčba a imunoterapie.
Zkoumání literatury a rizikových faktorů vysoké rekurence a účinnosti současných léčebných postupů může lékařům poskytnout komplexnější informace pro vypracování individuálních léčebných plánů. Pokrok v budoucím výzkumu a klinické praxi navíc zlepší chápání a léčbu recidiv u HCC.
Hepatocelulární karcinom je nejčastější formou primárního karcinomu jater, je vysoce invazivní a snadno recidivuje. Zlatým standardem léčby HCC je kurativní chirurgická resekce nebo transplantace jater. Účinek chemoterapie je velmi limitovaný. Míra recidivy po 5 letech od resekce jater se však odhaduje přibližně na 70 % a dokonce i po 5 letech od transplantace jater je to 20 %. Zlepšení výsledků přežití po kurativní chirurgické resekci karcinomu jater má proto zásadní význam.
Tento přehled zdůrazňuje význam identifikace rizikových faktorů recidiv HCC po radikální chirurgické resekci a možností adjuvantní léčby, které mohou snížit riziko recidiv a zlepšit celkové přežití. Je však zapotřebí dalšího výzkumu, který by zpřesnil používání těchto terapií a optimalizoval jejich účinnost při prevenci rekurence HCC.
Tento přehled poukazuje na problémy při hledání celosvětově uznávaných možností adjuvantní léčby po operaci HCC. Zkoumaly se různé léčebné postupy, včetně lokální adjuvantní léčby (např. transarteriální embolizace a radioterapie), systémové adjuvantní léčby (např. cílená léčba malými molekulami a imunoterapie) a další adjuvantní léčby (např. chemoterapie). Přestože některé léčebné postupy prokázaly potenciál zlepšit přežití a snížit recidivy po operaci, nedostatek silných důkazů brání zavedení standardní adjuvantní léčby HCC do klinické praxe.
Jedním z významných aspektů HCC je jeho souvislost s imunitní tolerancí a „únikem z imunitního dohledu“ (escape from immuno surveillance). V tomto kontextu se proto zkoumají i inhibitory kontrolních bodů k posílení imunitní odpovědi proti HCC po kurativní léčbě.
Kombinovaná léčba vykazuje povzbudivé výsledky také u pokročilého HCC. Například kombinace cílené léčby s imunoterapií nebo TACE (transarteriální embolizace) prokázala pozitivní výsledky. Jako první přinesla příznivé výsledky adjuvantní léčby HCC studie IMbrave 050, studie fáze III.
Optimální přístup adjuvantní léčby po operaci by měl upřednostňovat posílení imunitního systému a jaterních funkcí a zároveň usilovat o eliminaci reziduálních nádorových buněk. Cíleným působením na imunitní systém a játra chtějí vědci zlepšit účinnost léčby a snížit riziko recidivy.
Konkrétní podrobnosti a pokyny týkající se těchto optimalizovaných pooperačních adjuvantních terapií se však stále vyvíjejí a ke stanovení jejich účinnosti a bezpečnosti je zapotřebí dalšího výzkumu.
Závěrem lze říci, že v současné době není k dispozici žádná celosvětově uznávaná standardní léčba HCC, přestože se zkoumají adjuvantní terapie. Probíhající výzkum v oblasti imunoterapie, kombinované léčby a optimalizace pooperačních zákroků však dává naději na zlepšení výsledků u pacientů s HCC.
Reference: Du, J.-S.; Hsu, S.-H.; Wang, S.-N. The Current and Prospective Adjuvant Therapies for Hepatocellular Carcinoma. Cancers 2024, 16, 1422. https://doi.org/10.3390/cancers16071422
Vstupujete na stránky obsahující informace, které jsou určeny lékařům oprávněným předepisovat humánní léčivé přípravky, zdravotnické prostředky a diagnostické zdravotnické prostředky in vitro (dále jen „zdravotnický odborník“), a nikoliv široké (laické) veřejnosti či jiným skupinám odborníků.
Kliknutím na odkaz „Potvrzuji, že jsem lékařem“ prohlašujete, že:Pro případ, že nejste zdravotnickým odborníkem – lékařem oprávněným předepisovat humánní léčivé přípravky, zdravotnické prostředky a diagnostické zdravotnické prostředky in vitro, pak kliknutím na odkaz „Potvrzuji, že jsem lékařem“ potvrzujete, že jste seznámen s riziky, kterým se vystavujete v důsledku možného chybného vyhodnocení informací, které jsou určeny odborníkům-lékařům, přičemž tato rizika zcela akceptujete. Tato rizika zahrnují zejména možnost chybného vyhodnocení (interpretace) informací dále uvedených, chybného posouzení vlastního zdravotního stavu, či možnost vzniku mylné preference ve vztahu k určitému humánnímu léčivému přípravku, zdravotnickému prostředku nebo diagnostickému zdravotnickému prostředku in vitro, neboť o vhodnosti případné léčby určitým humánním léčivým přípravkem, jehož výdej je vázán na lékařský předpis, nebo určitých typů zdravotnických prostředků (resp. diagnostických zdravotnických prostředků in vitro), rozhoduje vždy lékař po posouzení zdravotního stavu pacienta. Vhodnost užití humánního léčivého přípravku, jehož výdej není vázán na lékařský předpis, nebo zdravotnických prostředků (resp. diagnostických zdravotnických prostředků in vitro) je vhodné předem zkonzultovat s lékařem či lékárníkem.
Vyberte Vaši specializaci
Slouží k lepšímu zacílení odborného obsahu