Mějte přehled o dění v onkologii
Pravidelná dávka novinek v podobě článků, reportáží i přednášek
Pravidelná dávka novinek v podobě článků, reportáží i přednášek
Autor: MUDr. Vlasta Raušová
Mezinárodní studie s daty od téměř jednoho miliónu jedinců potvrzuje významnou souvislost mezi expozicí záření při CT vyšetření u mladých lidí a zvýšeným rizikem hematologických malignit. To je hlavní závěr analýz ze studie EPI-CT, kterou vedl Barcelonský institut pro globální zdraví (ISGlobal). Tyto výsledky zdůrazňují význam uplatňování přísných radiologických ochranných opatření, zejména u pediatrické populace.
Výhody CT v diagnostice jsou nesporné. V posledních desetiletích však rozsáhlé používání tohoto vyšetření vyvolalo v lékařské a vědecké komunitě obavy o potenciálních rizicích rakoviny souvisejících s expozicí ionizujícího záření, zejména u mladých pacientů.
Expozice spojená s CT vyšetřením je považována za nízkou (méně než 100 mGy), ale stále je vyšší než u jiných diagnostických metod. Zvýšené riziko rakoviny u dětí vystavených CT vyšetření bylo již zaznamenáno v předchozích studiích, které však měly některá metodologická omezení. Pro další výzkum bylo tedy velmi přínosné, že spojením devíti evropských zemí se podařilo provést nadnárodní studii EPI-CT, kterou koordinovala mezinárodní Agentura pro výzkum rakoviny (IARC).
Studie analyzovala údaje od téměř jednoho milionu osob, které podstoupili alespoň jedno CT vyšetření před dosažením 22. roku věku. Průměrná doba sledování byla 7,8 roků, 51 % případů bylo v době diagnózy mladších 20 let a 88,5 % bylo mladších 30 let. Dávky záření na aktivní kostní dřeň byly odhadnuty na základě snímané části těla, charakteristik pacienta, časového období a odvozených technických parametrů CT. Propojením těchto informací s národními onkologickými registry byli výzkumníci EPI-CT schopni identifikovat ty, u kterých se v průběhu času vyvinula hematologická malignita.
Výsledky ukazují jasnou souvislost mezi celkovými dávkami záření na kostní dřeň při CT vyšetření a rizikem vzniku myeloidních i lymfoidních malignit. Celkem bylo identifikováno 790 hematologických malignit, z toho 578 případů lymfoidních malignit a 203 případů myeloidních malignit a akutní leukémie. Dávka 100 mGy znásobila riziko vzniku rakoviny krve přibližně trojnásobně. Tyto výsledky naznačují, že dnešní typický sken (s průměrnou dávkou asi 8 mGy) zvyšuje riziko vzniku těchto malignit asi o 16 %. Z hlediska absolutního rizika to znamená, že na každých 10 000 dětí, které podstoupí CT vyšetření, lze během 12 let po vyšetření očekávat přibližně 1-2 případy rakoviny.
Výsledky studie posilují soubor důkazů o zvýšeném riziku rakoviny při nízkých dávkách záření a zdůrazňují potřebu neustálého zdůvodňování dětských CT vyšetření a optimalizace dávek.
Reference: Cardis E. et al, Risk of haematological malignancies from CT radiation exposure in children, adolescents and young adults, Nature Medicine (2023). DOI: 10.1038/s41591-023-02620-0 , www.nature.com/articles/s41591-023-02620-0
Vstupujete na stránky obsahující informace, které jsou určeny lékařům oprávněným předepisovat humánní léčivé přípravky, zdravotnické prostředky a diagnostické zdravotnické prostředky in vitro (dále jen „zdravotnický odborník“), a nikoliv široké (laické) veřejnosti či jiným skupinám odborníků.
Kliknutím na odkaz „Potvrzuji, že jsem lékařem“ prohlašujete, že:Pro případ, že nejste zdravotnickým odborníkem – lékařem oprávněným předepisovat humánní léčivé přípravky, zdravotnické prostředky a diagnostické zdravotnické prostředky in vitro, pak kliknutím na odkaz „Potvrzuji, že jsem lékařem“ potvrzujete, že jste seznámen s riziky, kterým se vystavujete v důsledku možného chybného vyhodnocení informací, které jsou určeny odborníkům-lékařům, přičemž tato rizika zcela akceptujete. Tato rizika zahrnují zejména možnost chybného vyhodnocení (interpretace) informací dále uvedených, chybného posouzení vlastního zdravotního stavu, či možnost vzniku mylné preference ve vztahu k určitému humánnímu léčivému přípravku, zdravotnickému prostředku nebo diagnostickému zdravotnickému prostředku in vitro, neboť o vhodnosti případné léčby určitým humánním léčivým přípravkem, jehož výdej je vázán na lékařský předpis, nebo určitých typů zdravotnických prostředků (resp. diagnostických zdravotnických prostředků in vitro), rozhoduje vždy lékař po posouzení zdravotního stavu pacienta. Vhodnost užití humánního léčivého přípravku, jehož výdej není vázán na lékařský předpis, nebo zdravotnických prostředků (resp. diagnostických zdravotnických prostředků in vitro) je vhodné předem zkonzultovat s lékařem či lékárníkem.
Vyberte Vaši specializaci
Slouží k lepšímu zacílení odborného obsahu