Mějte přehled o dění v onkologii
Pravidelná dávka novinek v podobě článků, reportáží i přednášek
Pravidelná dávka novinek v podobě článků, reportáží i přednášek
Autor: MUDr. Vlasta Raušová
Včasné odhalení onkologických onemocnění pomocí krevního testu může změnit paradigma screeningu karcinomů. Nové testy dokáží z nádorové DNA v krvi detekovat běžný signál zhoubného bujení u více než 50 typů nádorů. Nejnovější data prezentovaná na letošním kongresu ESMO (Evropská společnost pro lékařskou onkologii), který se konal v Paříži od 9. do 13. září, jsou prvním krokem k včasnému odhalení dříve obtížně zjistitelných malignit.
Včasné odhalení nádorového onemocnění ovlivní téměř každou fázi onkologické diagnostiky a léčby a na nový přístup se musejí připravit nejen lékaři, ale také poskytovatelé péče a plátci. Nově vyvíjené testy MCED (multi‑cancer early detection) mohou detekovat běžný signál nádorového onemocnění u více než 50 různých typů malignit a předpovídat, odkud signál v těle přišel. Tento signál vzniká na základě malých sekvencí v krvi cirkulující nádorové DNA (ctDNA), které mají odlišné některé metylační vzorce proti nenádorové DNA.
Studie PATHFINDER
Klinickou proveditelnost testu MCED hodnotila na screeningové populaci prospektivní studie PATHFINDER. Zveřejněné výsledky ukazují, že test MCED odhalil signál zhoubného onemocnění u 1,4 procenta (92/6 621) účastníků ve věku 50 let a více, u nichž nebylo známo, že by měli onkologické onemocnění. To bylo později potvrzeno u 38 procent pacientů (35/92). Z 6 290 lidí bez onkologické diagnózy jich mělo 99,1 procenta negativní výsledek testu (specificita 99,1 % – 6 235/6 290). Mezi těmi s pozitivním výsledkem testu byl čas k dosažení diagnostického rozlišení (tj. k nalezení malignity nebo rozhodnutí, že neexistuje žádný důkaz malignity vyžadující další vyšetření) v mediánu 79 dnů. Mezi účastníky s pozitivním screeningovým testem bylo diagnostické vyšetření provedeno do tří měsíců u 73 % z nich. Testování MCED bylo proveditelné v ambulantní praxi bez významných nežádoucích účinků a s pozitivní prediktivní hodnotou přibližně 40 procent.
Důležitým zjištěním bylo, že jen málo účastníků s falešně pozitivním screeningovým testem vyžadovalo více invazivních postupů, jako jsou endoskopie a biopsie. Toto zjištění by mělo rozptýlit obavy, že by testy MCED mohly generovat zbytečné procedury u lidí, kteří jsou zdrávi. Testy MCED se dále zdokonalují a ověřují, zejména např. u karcinomu pankreatu, karcinomu tenkého střeva a žaludku, kde v současné době nejsou k dispozici žádné možnosti screeningu.
Výsledky studie přinášejí naději v odhalení nádorů, které jsou v současné době nezjistitelné.
Studie zveřejněná na kongresu ESMO 2022 je prvním prospektivním šetřením, které ukazuje, že test MCED může detekovat nádory u pacientů s dosud nediagnostikovatelným onemocněním. Předchozí studie používaly testy pouze u pacientů, u nichž byl nádor již diagnostikován. V současné době probíhá řada dalších klinických hodnocení, včetně velké randomizované klinické studie zahrnující 140 000 asymptomatických pacientů z Anglie, aby byla prozkoumána klinická účinnost testování MCED na celkové výsledky onkologické léčby.
Vstupujete na stránky obsahující informace, které jsou určeny lékařům oprávněným předepisovat humánní léčivé přípravky, zdravotnické prostředky a diagnostické zdravotnické prostředky in vitro (dále jen „zdravotnický odborník“), a nikoliv široké (laické) veřejnosti či jiným skupinám odborníků.
Kliknutím na odkaz „Potvrzuji, že jsem lékařem“ prohlašujete, že:Pro případ, že nejste zdravotnickým odborníkem – lékařem oprávněným předepisovat humánní léčivé přípravky, zdravotnické prostředky a diagnostické zdravotnické prostředky in vitro, pak kliknutím na odkaz „Potvrzuji, že jsem lékařem“ potvrzujete, že jste seznámen s riziky, kterým se vystavujete v důsledku možného chybného vyhodnocení informací, které jsou určeny odborníkům-lékařům, přičemž tato rizika zcela akceptujete. Tato rizika zahrnují zejména možnost chybného vyhodnocení (interpretace) informací dále uvedených, chybného posouzení vlastního zdravotního stavu, či možnost vzniku mylné preference ve vztahu k určitému humánnímu léčivému přípravku, zdravotnickému prostředku nebo diagnostickému zdravotnickému prostředku in vitro, neboť o vhodnosti případné léčby určitým humánním léčivým přípravkem, jehož výdej je vázán na lékařský předpis, nebo určitých typů zdravotnických prostředků (resp. diagnostických zdravotnických prostředků in vitro), rozhoduje vždy lékař po posouzení zdravotního stavu pacienta. Vhodnost užití humánního léčivého přípravku, jehož výdej není vázán na lékařský předpis, nebo zdravotnických prostředků (resp. diagnostických zdravotnických prostředků in vitro) je vhodné předem zkonzultovat s lékařem či lékárníkem.
Vyberte Vaši specializaci
Slouží k lepšímu zacílení odborného obsahu