Mějte přehled o dění v onkologii
Pravidelná dávka novinek v podobě článků, reportáží i přednášek
Pravidelná dávka novinek v podobě článků, reportáží i přednášek
Autor: MUDr. Vlasta Raušová
Pacienti s více rizikovými faktory měli 6 měsíců po onkologické léčbě významně vyšší riziko náhlé srdeční smrti.
Mezi rizikové faktory patřil věk nižší než 74 let, srdeční selhání v anamnéze a léčba karcinomu plic.
Z výsledků publikovaných v časopise The American Journal of Cardiology vyplývá, že pacienti, kteří měli více rizikových faktorů, měli 6 měsíců po zahájení onkologické léčby významně vyšší pravděpodobnost náhlé srdeční smrti než ti, kteří měli pouze jeden rizikový faktor nebo neměli žádný.
Převzato z: Sherazi S. et al., AM J Cardiol. 2024; doi:10.1016/j.amjcard.2023.12.012
Cílem této retrospektivní analýzy bylo zhodnotit riziko náhlé srdeční smrti během prvních 6 měsíců onkologické léčby a identifikovat případné rizikové faktory náhlé srdeční smrti u pacientů podstupujících aktivní onkologickou léčbu.
Studijní kohorta zahrnovala 8 356 pacientů s nádorovým onemocněním (průměrný věk 64 let; 49 % žen), kteří v letech 2011-2020 podstoupili jakoukoli onkologickou léčbu v lékařském centru University of Rochester. Primárním cílovým parametrem studie byl výskyt náhlé srdeční smrti do 6 měsíců od zahájení onkologické léčby.
Výzkumníci zjistili, že úmrtí ze všech příčin se vyskytlo u 834 pacientů (10 %), přičemž u 51 pacientů (6 %) bylo zjištěno úmrtí v důsledku náhlé srdeční smrti. Výsledky ukázaly 0,6 % kumulativní pravděpodobnost náhlé srdeční smrti po 6 měsících.
Tyto údaje naznačují, že podíl pacientů, u nichž dojde během léčby k náhlé srdeční smrti, se u různých zhoubných nádorů částečně liší buď podle přirozeného průběhu onemocnění, nebo podle typu onkologické léčby.
Zjištění z této studie tedy ukazují, že jednoduché klinické rizikové faktory a typ nádorového onemocnění mohou identifikovat pacienty se zvýšeným rizikem náhlé srdeční smrti během onkologické léčby.
Jako nezávislý rizikový faktor pro náhlou srdeční smrt byl identifikován věk nižší než 74 let, anamnéza městnavého srdečního selhání a karcinom plic.
Navíc se ukázalo, že kumulativní pravděpodobnost náhlé srdeční smrti po 6 měsících od zahájení onkologické léčby je významně vyšší u pacientů s nejméně dvěma rizikovými faktory než u pacientů s jedním rizikovým faktorem nebo bez něj.
Výsledky naznačují, že u některých pacientů existují potenciální rizikové faktory během prvních 6 měsíců aktivní onkologické léčby, přičemž podle vědců je třeba se v budoucnu zabývat způsoby prevence a ochrany u této populace pacientů.
Reference: Sherazi S, et al. AM J Cardiol. 2024;doi:10.1016/j.amjcard.2023.12.012. https://www.healio.com/news/hematology-oncology/20240522/active-cancer-treatment-linked-to-increased-risk-for-sudden-cardiac-arrest
Vstupujete na stránky obsahující informace, které jsou určeny lékařům oprávněným předepisovat humánní léčivé přípravky, zdravotnické prostředky a diagnostické zdravotnické prostředky in vitro (dále jen „zdravotnický odborník“), a nikoliv široké (laické) veřejnosti či jiným skupinám odborníků.
Kliknutím na odkaz „Potvrzuji, že jsem lékařem“ prohlašujete, že:Pro případ, že nejste zdravotnickým odborníkem – lékařem oprávněným předepisovat humánní léčivé přípravky, zdravotnické prostředky a diagnostické zdravotnické prostředky in vitro, pak kliknutím na odkaz „Potvrzuji, že jsem lékařem“ potvrzujete, že jste seznámen s riziky, kterým se vystavujete v důsledku možného chybného vyhodnocení informací, které jsou určeny odborníkům-lékařům, přičemž tato rizika zcela akceptujete. Tato rizika zahrnují zejména možnost chybného vyhodnocení (interpretace) informací dále uvedených, chybného posouzení vlastního zdravotního stavu, či možnost vzniku mylné preference ve vztahu k určitému humánnímu léčivému přípravku, zdravotnickému prostředku nebo diagnostickému zdravotnickému prostředku in vitro, neboť o vhodnosti případné léčby určitým humánním léčivým přípravkem, jehož výdej je vázán na lékařský předpis, nebo určitých typů zdravotnických prostředků (resp. diagnostických zdravotnických prostředků in vitro), rozhoduje vždy lékař po posouzení zdravotního stavu pacienta. Vhodnost užití humánního léčivého přípravku, jehož výdej není vázán na lékařský předpis, nebo zdravotnických prostředků (resp. diagnostických zdravotnických prostředků in vitro) je vhodné předem zkonzultovat s lékařem či lékárníkem.
Vyberte Vaši specializaci
Slouží k lepšímu zacílení odborného obsahu