Neoadjuvance 4x EC a sekvenčně TH (Paclitataxel + Herceptin) buď v 3w režimu 4x nebo ve weekly režimu 12x. Procento dosažených pCR je po podání neoadjuvantního Trastuzumabu prakticky dvojnásobné oprotii podání samotné chemoterapie (cca 40 % vs. 20 %) a dosažení pCR je prakticky jediným prediktorem i lepšího celkového přežívání. S ohledem na věk nemocné a HER2 pozitivitu je genetické testování určitě nezbytné.

Pacientku bych hned nechala testovat na mutaci genů BRCA 1/2 (vyžádat rychlé testování) , informace se může hodit při rozhodování o chirurgickém zákroku. V neoadjuvanci bych volila 4x EC ( nebo AC), následně paclitaxel weekly a trastuzumab weekly 12x ( počet dosažených remisí je výrazně vyšší s použitím trastuzumabu v neoadjuvanci, často je dosaženo pCR).

Rovněž se přikláním k doplnění genetiky stran BRCA, v neoadjuvanci bych podal 3xFEC100 násl. kombinací taxanu s herceptinem (posledních 5 pacientek, které si ihned vybavím a byly takto léčeny, dosáhlo ve 100% pCR). Následně operace s možností přihlédnutí k výsladku BRCA, pokračování v herceptinu a pooper.ozáření.

Určitě souhlasím s doporučeným postupem, tedy biochemoterapií neoadjuvantně. Vzhledem k velikosti tumoru bych uvažovala i o možnosti prodloužit antracyklinovou chemoterapii, pokud by výrazně redukovala velikost tumoru, pokud by ale nádor naopak na antracykliny odpovídal mizerně, neváhala bych je opustit dříve , např jen po třech cyklech, a pokračovat neodkladně taxány s herceptinem.