Máte-li schopné diagnostiky, lze postižení uzliny považovat za velmi pravděpodobné. Přes KST je činnost LKS v normě, podal bych tedy neoadjuvantní CHT i s trastuzumabem, TCH je dobrou volbou. Při zahájení bych provedl značení tumoru a následně parc. resekci s extirpací sentinelových uzlin, současně raději s reimplantací KST kontralaterálně. Měla by následovat pooper.radioterapie prsu a spádových uzlin současně s dokončením trastuzumabu.

Nemocnou bych léčila neoadjuvantní chemoterapií s trastuzumabem bez antracyklinů s předchozím označením podezřelé uzliny v axille . Vzhledem k lokalizaci tumoru by byla nejjednodušší ablace, pokud by nemocná souhlasila , pokud nikoliv , bylo by třeba označit i nádor a po operaci indikovat radioterapii. V axile SNL + extirpace označené uzliny s peroperační biopsií.

U pacientky je racionální histologicky verifikovat podezřelou uzlinu v axile a současně k ní zavést klip. V případě, že by byla prokázána infilitrace uzliny nádorem, mohla by pacientka mít prospěch z neoadjuvantní systémové léčby(vzhledem ke kardiální anamnéze bych použila režim bez antracyklínů: TCH). V případě dosažení remise v axile by stačilo exstirpovat SNB a zaklipovanou axilární uzlinu ( snížila by se morbidita v souvislosti s dissekcí axily).
V případě, že by byla uzlina histologicky negativní, doporučila bych u pacientky parciální ME (nebo simplexní ME pokud by nechtěla RT) a SNB + exstirpaci zaklipované uzliny. V adjuvanci by bylo potom možné v případě pN0 a velikosti nádoru 23 mm použít adjuvantní systémovou léčbu bez antracyklínů- paclitaxel weekly 12 x + trastuzumab, následně trastuzumab celkem na dobu 52 týdnů.