V tomto případě je každá rada drahá. Pacientka sice absolvovala standardní pětiletou hormonoterapii , ale vzhledem k riziku jejího nádoru by si určitě zasloužila prodlouženou adjuvanci. Myslím, že jsou tyto možnosti: Vstoupit do určitého rizika a hormonální adjuvanci ukončit ( například při progredující osteopenii), nebo pokračovat další dva roky samotným Zoladexem, nebo absolvovat kastraci bez další hormonoterapie . Pravděpodobnost, že bude po ukončení Zoladexu pomenopauzální, je asi malá.

Tumor stran relapsu skutečně rizikový, prodloužení adjuvance je velmi vhodné. Tamoxifen by byl spojen s vysokým rizikem KV komplikací a neměl by být podáván bez antikoagulační léčby, ale warfarinizace je opět nevhodná. Přes negativní genetiku je možno zvážit bilat. adnexektomii (nejlépe s hysterektomií vagin.), avšak opět se správně uvedeným rizikem KV potíží pooperačně, stejně jako když k PE došlo v návaznosti na provedenou TRAM plastiku. Pokud by tedy operována nebyla, zkusil bych pokračovat v Zoladexu s exemestanem a doufal, že k této komplikaci bez jiné operace nedojde, event. doplnil alespoň antiagregační medikaci, lze-li.. Ale ukončení endokrinní léčby pro riziko dalších vážných nežádoucích účinků je jistě nutno považovat za zcela relevantní. Je jasné, že rozbor všech možností s nemocnou bude obtížný.

Jedná se o mladou ženu, která má vysoké riziko relapsu karcinomu prsu, hlavně v pozdním období s ohledem na typ karcinomu ( ILC). Vzhledem k tomu bych pacientce doporučila pokračovat v adjuvantní HT celkem na 10 let. Doporučila bych IA+ chirurgickou kastraci i když měla v minulosti komplikace ( jedná se o krátký zákrok-lze laparoskopicky) , pokud by odmítla operaci tak bych doporučila LHRH analoga.,