35 letá zdravá , bezdětná učitelka, která si nechá narůst nádor v průměru 5 cm , který dle MIB rostl jistě pomalu, je významné nakupení rizikových faktorů spolupráce s nemocnou. Vzhledem k věku bych indikoval neoadjuvantní CHT AC a vzhledem k její nepochybné lásce k dětem a tedy i snaze o zachování fertility bych podal i LHRH analoga v bláhové naději, že chráním ovaria.

Mladá, bezdětná žena s lokálně pokročilým, byť biologicky málo agresivním tumorem splňuje v každém případě kriteria podání CHT. Proto bych zahájila neoadjuvantní CHT - AC, (systémový efekt, předpokládané zmenšení tu, bezpečnější následný chirurgický výkon, i když se bude jednat o výkon radikální). S ohledem na nulliparitu a při současné vysoké hormonální dependenci bych podala i LH-RH analoga.

Neoadjuvantní CHT je dobrou volbou, stále mám představu o větší bezpečnosti následného chir.zákroku, byť nebude prs šetřící. Při ne zcela typické IHC charakteristice tumoru s přihlédnutím k věku bych další postup nechal na výsledku operace, zjištěném stavu BRCA a touze bezdětné mladé ženy po vlastní rodině.

Podobný postup navrhuje ošetřující lékař a asi je opravdu nejrozumnější.V průběhu chemoterapie bude také možné otestovat chemosenziitivitu.

Vzhledem k tomu, že se jedná o extrémně mladou ženu s větším nádorem ( 5 cm) byla by u pacientky indikována adjuvantní chemoterapie i při příznivém fenotypu nádoru (rizikové faktory - věk a velikost TU). Proto bych u pacientky zkusila podat tuto chemoterapii před operačním zákrokem (4x AC), hned bych u pacientky zažádala o rychlé (do 3 měsíců) genetické testování na BRCA1/2 mutaci a další léčbu zvolila podle výsledku. V případě, že by byla pozitivta BRCA1/2, dá se zvážit léčba platinovým derivátem. Neoadjuvantní hormonální léčbu bych u premenopauzální pacientky nepodávala.