Mějte přehled o dění v onkologii
Pravidelná dávka novinek v podobě článků, reportáží i přednášek
Pravidelná dávka novinek v podobě článků, reportáží i přednášek
Autor: MUDr. Vlasta Raušová
Karcinom plic představuje nejčastější příčinu úmrtí v souvislosti s nádorovým onemocněním. V minulosti byla jedinou možností systémové léčby pokročilého nemalobuněčného karcinomu plic (NSCLC) chemoterapie. Zařazení cílené léčby inhibitory tyrosinkináz (TKI) a imunoterapie check-point inhibitory do léčebného algoritmu NSCLC přineslo dramatické zlepšení léčebných výsledků.
Základní podmínkou pro správný výběr léčby se stalo molekulárně genetické vyšetření nádorové tkáně či volné nádorové DNA (cfDNA) z periferní krve.
Limitací léčby imunoterapií je nedostatek prediktivních biomarkerů použitelných k správnému výběru pacientů, kteří budou mít z této léčby prospěch. Heterogenita klinických odpovědí spolu s omezenou hodnotou hodnocení radiografických odpovědí pro včasnou a přesnou předpověď terapeutického účinku – zejména v podmínkách stabilního onemocnění – vyžadují vývoj molekulárně informovaných minimálně invazivních přístupů v reálném čase. Tekutá biopsie může být, kromě zachycení regrese nádoru, informativní i při zachycení imunitně podmíněných nežádoucích příhod (irAE).
V tomto experimentálním designu se zkoumaly longitudinální změny v cirkulující nádorové DNA (ctDNA) u pacientů s metastatickým NSCLC, kteří dostávali režimy založené na imunoterapii. Pomocí cíleného sekvenování ctDNA s korekcí chyb spolu s odpovídajícím sekvenováním bílých krvinek a nádorové tkáně se sledovaly sériové změny v bezbuněčné náloži nádoru (cfTL) a určovaly molekulární odpovědi. Dynamika periferního repertoáru T-buněk byla hodnocena sériově a společně s profily exprese plazmatických proteinů.
Výsledky
Molekulární odpověď, definovaná jako úplná clearance cfTL, byla významně spojena s přežitím bez progrese (log-rank p=0,0003) a celkovým přežitím (log-rank p=0,01) a byla zvláště informativní při zachycení rozdílných výsledků přežití u pacientů s rentgenologicky stabilním onemocněním.
U pacientů, u nichž se rozvinuly irAEs, byla změna repertoáru T-buněk periferní krve během léčby, hodnocená podle významné expanze a regrese typů klonu TCR (T cell receptor), zjištěna v průměru 5 měsíců před klinickou diagnózou nežádoucí příhody související s imunitou.
Závěry
Molekulární odpovědi pomáhají při interpretaci heterogenních klinických odpovědí, zejména u pacientů se stabilním onemocněním. Toto komplementární hodnocení periferního nádorového a imunitního kompartmentu poskytuje přístup ke sledování klinického přínosu a irAEs během imunoterapie.
Reference: Murray J. et al., Elucidating the heterogeneity of immunotherapy response and immune-related toxicities by longitudinal ctDNA and immune cell compartment tracking in lung cancer, Clin Cancer Res (2023), https://doi.org/10.1158/1078-0432.CCR-23-1469
Vstupujete na stránky obsahující informace, které jsou určeny lékařům oprávněným předepisovat humánní léčivé přípravky, zdravotnické prostředky a diagnostické zdravotnické prostředky in vitro (dále jen „zdravotnický odborník“), a nikoliv široké (laické) veřejnosti či jiným skupinám odborníků.
Kliknutím na odkaz „Potvrzuji, že jsem lékařem“ prohlašujete, že:Pro případ, že nejste zdravotnickým odborníkem – lékařem oprávněným předepisovat humánní léčivé přípravky, zdravotnické prostředky a diagnostické zdravotnické prostředky in vitro, pak kliknutím na odkaz „Potvrzuji, že jsem lékařem“ potvrzujete, že jste seznámen s riziky, kterým se vystavujete v důsledku možného chybného vyhodnocení informací, které jsou určeny odborníkům-lékařům, přičemž tato rizika zcela akceptujete. Tato rizika zahrnují zejména možnost chybného vyhodnocení (interpretace) informací dále uvedených, chybného posouzení vlastního zdravotního stavu, či možnost vzniku mylné preference ve vztahu k určitému humánnímu léčivému přípravku, zdravotnickému prostředku nebo diagnostickému zdravotnickému prostředku in vitro, neboť o vhodnosti případné léčby určitým humánním léčivým přípravkem, jehož výdej je vázán na lékařský předpis, nebo určitých typů zdravotnických prostředků (resp. diagnostických zdravotnických prostředků in vitro), rozhoduje vždy lékař po posouzení zdravotního stavu pacienta. Vhodnost užití humánního léčivého přípravku, jehož výdej není vázán na lékařský předpis, nebo zdravotnických prostředků (resp. diagnostických zdravotnických prostředků in vitro) je vhodné předem zkonzultovat s lékařem či lékárníkem.
Vyberte Vaši specializaci
Slouží k lepšímu zacílení odborného obsahu