Mějte přehled o dění v onkologii
Pravidelná dávka novinek v podobě článků, reportáží i přednášek
Pravidelná dávka novinek v podobě článků, reportáží i přednášek
Autor: MUDr. Vlasta Raušová
Špatný stav ústní dutiny byl označen za prognostický faktor, který může ovlivnit přežití pacientů s dlaždicobuněčným karcinomem hlavy a krku. Dosavadní důkazy podporující tuto souvislost však pocházely ze studií založených na jednotlivých kohortách s malými až středně velkými vzorky.
Souhrnná analýza 2 449 jedinců (78 % mužů; průměrný věk 59,8 roku) s dlaždicobuněčným karcinomem hlavy a krku, kteří se zúčastnili čtyř studií prováděných Mezinárodním konsorciem pro epidemiologii rakoviny hlavy a krku (International Head and Neck Cancer Epidemiology Consortium), zahrnovala údaje o onemocnění periodontu, frekvenci čištění zubů, používání ústní vody, počtu přirozených zubů a návštěvách zubního lékaře v průběhu 10 let před stanovením diagnózy.
K odhadu poměru rizika (RR) souvislostí mezi opatřeními týkajícími se zdraví dutiny ústní a celkového přežití byly použity multivariabilní zobecněné lineární regresní modely. Ty byly upraveny podle věku, pohlaví, rasy, zeměpisné oblasti, místa nádoru, stadia nádoru, přítomnosti uzlin a metastáz, způsobu léčby, vzdělání a kouření.
Výsledky analýzy
Pacienti, kteří před stanovením diagnózy často navštěvovali zubního lékaře, měli vyšší míru celkového přežití po 5 a 10 letech. Tato souvislost byla nejvýraznější u pacientů s dlaždicobuněčným karcinomem orofaryngu.
Pacienti, kteří uvedli více než pět návštěv u zubního lékaře během deseti let před stanovením diagnózy, měli vyšší míru celkového přežití po 5 a 10 letech (74 % a 60 %) ve srovnání s těmi, kteří ve stejném časovém období zubního lékaře nenavštívili (54 % a 32 %).
Další analýza ukázala souvislost mezi chyběním přirozených zubů a o 15 % nižším pětiletým celkovým přežitím ve srovnání s pacienty s více než 20 zbývajícími přirozenými zuby.
Výsledky neprokázaly žádnou souvislost mezi celkovým přežitím a krvácením z dásní uváděným pacientem, čištěním zubů nebo používáním ústní vody.
Závěr
Analýzou největší kohorty pacientů s dlaždicobuněčným karcinomem hlavy a krku, u kterých bylo hodnoceno orální zdraví, byla zjištěna významná souvislost mezi zachováním přirozených zubů a návštěvami zubního lékaře a delším přežitím.
Tyto výsledky zdůrazňují úlohu udržování orálního zdraví nejen pro předcházení nežádoucím následkům spojeným s léčbou, jako je osteoradionekróza, ale také jako potenciálně nezávislého prognostického faktoru u pacientů s dlaždiobuněčným karcinomem hlavy a krku.
Je zapotřebí dalších prospektivních studií, které by replikovaly a rozšířily toto zjištění a pomohly objasnit hlavní mechanismy, které zde hrají roli.
Reference:
1. Tasoulas J. et al., Poor oral health influences head and neck cancer patient survival: an International Head and Neck Cancer Epidemiology Consortium pooled analysis, JNCI: Journal of the National Cancer Institute, 2023, 00(0), 1–10, https://doi.org/10.1093/jnci/djad156
2.https://www.healio.com/news/hematology-oncology/20230919/poor-oral-health-associated-with-increased-risk-for-head-and-neck-cancer
Vstupujete na stránky obsahující informace, které jsou určeny lékařům oprávněným předepisovat humánní léčivé přípravky, zdravotnické prostředky a diagnostické zdravotnické prostředky in vitro (dále jen „zdravotnický odborník“), a nikoliv široké (laické) veřejnosti či jiným skupinám odborníků.
Kliknutím na odkaz „Potvrzuji, že jsem lékařem“ prohlašujete, že:Pro případ, že nejste zdravotnickým odborníkem – lékařem oprávněným předepisovat humánní léčivé přípravky, zdravotnické prostředky a diagnostické zdravotnické prostředky in vitro, pak kliknutím na odkaz „Potvrzuji, že jsem lékařem“ potvrzujete, že jste seznámen s riziky, kterým se vystavujete v důsledku možného chybného vyhodnocení informací, které jsou určeny odborníkům-lékařům, přičemž tato rizika zcela akceptujete. Tato rizika zahrnují zejména možnost chybného vyhodnocení (interpretace) informací dále uvedených, chybného posouzení vlastního zdravotního stavu, či možnost vzniku mylné preference ve vztahu k určitému humánnímu léčivému přípravku, zdravotnickému prostředku nebo diagnostickému zdravotnickému prostředku in vitro, neboť o vhodnosti případné léčby určitým humánním léčivým přípravkem, jehož výdej je vázán na lékařský předpis, nebo určitých typů zdravotnických prostředků (resp. diagnostických zdravotnických prostředků in vitro), rozhoduje vždy lékař po posouzení zdravotního stavu pacienta. Vhodnost užití humánního léčivého přípravku, jehož výdej není vázán na lékařský předpis, nebo zdravotnických prostředků (resp. diagnostických zdravotnických prostředků in vitro) je vhodné předem zkonzultovat s lékařem či lékárníkem.
Vyberte Vaši specializaci
Slouží k lepšímu zacílení odborného obsahu