Mějte přehled o dění v onkologii
Pravidelná dávka novinek v podobě článků, reportáží i přednášek
Pravidelná dávka novinek v podobě článků, reportáží i přednášek
Autor: MUDr. Vlasta Raušová
U mnoha typů epiteliálních maligních novotvarů, které jsou léčeny definitivní radioterapií (RT), má její prodloužení a přerušení nepříznivý vliv na klinické výsledky.
Cílem této studie bylo analyzovat souvislost mezi celkovou dobou trvání RT a klinickými výsledky u pacientů s karcinomem jícnu, kteří byli léčeni definitivní chemoradioterapií (CRT). Jednalo se o neplánovanou post hoc sekundární analýzu tří prospektivních, randomizovaných klinických studií fáze 3, které probíhaly ve více centrech a byly sponzorovány NCI (National Cancer Institute, USA). Ve studiích podstoupili zařazení pacienti s nemetastazujícím karcinomem jícnu definitivní CRT v letech 1986 až 2013, přičemž sledování probíhalo do roku 2014. Analýzy dat byly provedeny od března 2022 do února 2023. V léčebných skupinách ve studiích byla používána standardní dávka RT (50 Gy) a souběžná chemoterapie.
Hlavními výsledky byly lokoregionální selhání, vzdálená selhání, přežití bez onemocnění a celkové přežití. Ke zkoumání souvislostí mezi těmito výsledky a celkovou dobou trvání a přerušením RT byly použity modely s více proměnnými.
Analýza zahrnovala 509 pacientů, jejichž střední věk byl 64 let; 418 bylo mužů (82 %); 376 pacientů bylo bílé rasy (74 %). Medián sledování byl u přeživších pacientů 4,01 (2,93–4,92) let.
Výsledky
Celkově více než polovina (53 %) pacientů měla medián doby trvání radioterapie zkrácený na 39 dnů nebo méně ve srovnání s méně než polovinou (47 %) pacientů, u kterých byl tento medián delší než 39 dnů. K přerušení radioterapie došlo u 41 % pacientů (n = 207). Doba trvání radioterapie delší než 45 dní vedla k horšímu přežití bez onemocnění a doba delší než 39 dní vedla k vyššímu riziku lokoregionálního selhání. Zjištění dále ukázala, že u žen a osob jiné než bílé rasy byla radioterapie obecně delší a častěji přerušovaná. Výsledky pro celkové přežití nedosáhly statistické významnosti. Analýza doby trvání radioterapie jako kontinuální proměnné ukázala souvislost mezi každým prodloužením radioterapie o jeden týden a selháním přežití bez onemocnění.
Závěr
Výsledky této studie ukázaly, že u pacientů s karcinomem jícnu, kteří byli léčeni definitivní CRT, byla delší doba trvání radioterapie spojena s horšími výsledky.
Autoři studie uvádějí toto praktické doporučení: pacient, který v pondělí začíná kúru 28 frakcí radioterapie, by měl dokončit léčebnou kúru do pátku šestého týdne.
Přerušení léčby by mělo být minimalizováno používáním agresivní podpůrné péče a intervencí ke snížení nonadherence pacienta. Pokud je to vhodné, může se zvážit začlenění léčby o víkendu a/nebo dvakrát denně, aby byla délka léčby kratší než 40 dní.
Literatura: Hallemeier CL, Moughan J, Haddock MG, et al. Association of radiotherapy duration with clinical outcomes in patients with esophageal cancer treated in NRG oncology trials. A secondary analysis of NRG oncology randomized clinical trials. JAMA Netw Open 2023;6(4):e238504. doi:10.1001/jamanetworkopen.2023.8504
Vstupujete na stránky obsahující informace, které jsou určeny lékařům oprávněným předepisovat humánní léčivé přípravky, zdravotnické prostředky a diagnostické zdravotnické prostředky in vitro (dále jen „zdravotnický odborník“), a nikoliv široké (laické) veřejnosti či jiným skupinám odborníků.
Kliknutím na odkaz „Potvrzuji, že jsem lékařem“ prohlašujete, že:Pro případ, že nejste zdravotnickým odborníkem – lékařem oprávněným předepisovat humánní léčivé přípravky, zdravotnické prostředky a diagnostické zdravotnické prostředky in vitro, pak kliknutím na odkaz „Potvrzuji, že jsem lékařem“ potvrzujete, že jste seznámen s riziky, kterým se vystavujete v důsledku možného chybného vyhodnocení informací, které jsou určeny odborníkům-lékařům, přičemž tato rizika zcela akceptujete. Tato rizika zahrnují zejména možnost chybného vyhodnocení (interpretace) informací dále uvedených, chybného posouzení vlastního zdravotního stavu, či možnost vzniku mylné preference ve vztahu k určitému humánnímu léčivému přípravku, zdravotnickému prostředku nebo diagnostickému zdravotnickému prostředku in vitro, neboť o vhodnosti případné léčby určitým humánním léčivým přípravkem, jehož výdej je vázán na lékařský předpis, nebo určitých typů zdravotnických prostředků (resp. diagnostických zdravotnických prostředků in vitro), rozhoduje vždy lékař po posouzení zdravotního stavu pacienta. Vhodnost užití humánního léčivého přípravku, jehož výdej není vázán na lékařský předpis, nebo zdravotnických prostředků (resp. diagnostických zdravotnických prostředků in vitro) je vhodné předem zkonzultovat s lékařem či lékárníkem.
Vyberte Vaši specializaci
Slouží k lepšímu zacílení odborného obsahu