Počty nových pacientů i úmrtnost na rakovinu tlustého střeva a konečníku v posledních letech klesají. Stojí za tím lepší prevence, která zachytí přednádorové stavy či výrazně časnější iniciální stádia nádoru, dále také zdravější a aktivnější způsob života dnešních padesátníků a šedesátníků. Přesto existuje řada lidí, jimž je více než 50 let a vyšetření tlustého střeva, koloskopii, odmítají, upozorňuje primář Onkologické kliniky FN Motol Zdeněk Linke.

K lékaři se pak dostávají často s pokročilým nádorem. Základem je léčit časná stádia nádorů. Ale i u pokročilých nádorů jsou léčebné výsledky nyní podle primáře Linkeho výrazně lepší, protože přichází modernější léčiva, jako biologická léčba nebo imunoterapie, která se kombinují se sestávající chemoterapií.

Proč je důležité kolonoskopické vyšetření?

U každého onkologického onemocnění je důležitá prevence proto, aby toto nejlépe vůbec nevzniklo. To znamená, i u nádorů tlustého střeva je důležité jejich předcházení tím, že člověk bude dodržovat zásady zdravé životosprávy, omezí množství červeného masa, alkoholu. Rizikové jsou i obezita a malé množství pohybu. Určitě jsou skupiny lidí, u nichž je významně vyšší riziko vzniku nádoru kvůli genetické dispozici. Těch jsou ale marginální počty. Vesměs se jedná totiž o normální populaci, která nemá jasnou genetickou zátěž, a u těchto lidí je základem opravdu prevence.

V čem koloskopie spočívá?

Odstraňují se ložiska na tlustém střevě, která jsou potenciálně riziková z hlediska vzniku a vývoje nádoru tlustého střeva. Odstraním-li totiž přednádorové polypy nebo i začínající malý nádor, je znovuobjevení nebo metastazování významně méně časté, než když zachytím pacienta s klinickými potížemi, kde jsou nádory střev a konečníku většinou pokročilé a často i metastatické.

Dokáže snížit riziko vzniku nádoru na nulu?

Ne. I tito lidé, kteří dodržují preventivní opatření, jsou v riziku, které stoupá s věkem. Proto jsou dnes doporučovány další postupy. Dříve se propagoval test ze stolice (hemokult), která má ale řadu falešně pozitivních, ale bohužel i falešně negativních výsledků. Doporučuje se proto raději jako preventivní vyšetření již uvedená koloskopie pro lidi, jimž je více než 50 let.

Jak často by se mělo koloskopické vyšetření opakovat?

Pokud nejsou zachyceny žádné rizikové adenomy, přednádorová stádia polypů, tak se doporučuje vyšetření opakovat po deseti letech. Tento interval je však z hlediska vzniku nádoru střev již dosti dlouhý, proto se dnes spíše hovoří o intervalu 5 let.

Jaký je zájem?

V poslední době zájem o vyšetření kolonoskopií lehce opadl. Je zde obecně představa, že se jedná o velmi náročné, intimně problematické a bolestivé vyšetření. Ano, je tam nepříjemná příprava vyprázdněním se, ale benefit je z tohoto vyšetření významný. Části lidí to prostě zachrání život. Odstraní se polypy, které kdyby nebyly odstraněny, tak za dva tři roky by z nich mohl vzniknout zhoubný nádor.

Je za menším zájmem pandemie covidu?

Nejspíše ano, lidé vystrašeni covidovou pandemií nedocházeli do zdravotnických zařízení, rušili vyšetření. Poté, co opadla covidová hysterie, zvýšil se počet nálezů nádorů, a to častěji než v předcovidové době.

Proč?

To je zajímavá otázka, možná lidi trápí častěji existenční problémy, dále jsou neustále ze sdělovacích prostředků doslova bombardováni o nepříznivém vývoji bezpečnostní situace ve světě. Někdy mohou mít i jiné zájmy nebo chtějí zabezpečit rodinu. Prostě o preventivní programy nádoru tlustého střeva a konečníku, mám ten dojem, zájem lehce opadl. Tím ale nelze tvrdit, že nejsou endoskopická pracoviště vytížena. Na druhou stranu vidím v ambulancích, že často lidé možnost doporučované preventivní koloskopie odmítnou či ji oddalují.

Kdy by měl člověk koloskopii podstoupit?

Pokud má člověk nějaké varovné známky, jako je krev na stolici, změny defekačního stereotypu (pravidelného režimu vyprazdňování), frekvence stolice, její konzistence či střídání průjmu a zácpy. Tyto varovné známky jsou důvodem, proč by měl jít takový člověk urychleně na kolonoskopické vyšetření.

Vraťme se k polypům ve střevě, mají nějaké vnější projevy?

Polypy, které jsou během koloskopií často odstraňovány, jsou většinou drobné léze (poškození) a s výjimkou někdy pozitivního hemokultu (skryté stolice v krvi) se dlouho nijak neprojeví. Je rozdíl i mezi jednotlivými částmi tlustého střeva. V levostranné části střeva, blízko konečníku, se i někdy větší polypy mohou projevit, naopak na pravé straně tlustého střeva lidé dlouho žádné potíže nepociťují, mnohdy ani u značně pokročilých nádorů.

V jakých případech nasazujete inovativní léčbu?

Pokud máme pacienta s kolorektálním karcinomem, zejména pokročilejším, rizikovějším nebo v metastatickém stádiu, měl by být diagnostikován především rychle. Není žádoucí, aby se diagnostika táhla řady měsíců. Kromě rychlosti zde hraje roli i preciznost. Vždy je dobré vědět všechny informace o nádoru, příp. o rozsahu choroby pokud možno již na začátku. Algoritmus léčby by měl vždy reflektovat jednak charakteristiky pacienta, věk, stav laboratoře a pak ideálně rozsah a typ nádoru. Aby byl dnes stanoven správný algoritmus léčby, je potřeba od začátku úzké spolupráce radiodiagnostiky, patologie, chirurgie i onkologie, nejčastěji formou kooperujícího multidisciplinárního týmu.

Jaké to přináší benefity?

Určité procento pacientů má při své smůle relativně velké štěstí a může podstoupit nejmodernější inovativní léčbu – biologickou léčbu a nejnověji i imunoterapii. Významné části těchto pacientů díky tomu nádor ustoupí a mohou být i trvale vyléčeni bez použití chemoterapie a operace.

Zdroj: aifp.cz