Mějte přehled o dění v onkologii
Pravidelná dávka novinek v podobě článků, reportáží i přednášek
Pravidelná dávka novinek v podobě článků, reportáží i přednášek
Autor: MUDr. Vlasta Raušová
Studie recentně publikovaná v časopise JAMA zjistila, že v populaci žen podstupujících léčbu gynekologických karcinomů jsou významné rasové a etnické rozdíly. Klinických studií se v USA účastní 6 % až 8 % dospělé populace s rakovinou, nicméně pacienti z menšinových rasových a etnických skupin v nich mají nízké zastoupení.
Rozdíly ve zdravotní péči existují ve všech oblastech medicíny a vyskytují se v různých dimenzích, včetně rasové a etnické příslušnosti, socioekonomického statusu, zeměpisné polohy a jazyka. Rasové a etnické nerovnosti v léčbě a výsledcích gynekologické onkologie jsou dobře známé a hluboce zakořeněné v sociálních determinantách zdraví, což vyvolává výzvy k řešení těchto rozdílů v péči. Klinické studie, v kterých jsou lidé prospektivně zařazováni k jedné nebo více intervencí za účelem hodnocení účinků na zdraví, jsou nezbytné pro zajištění validity, zobecnitelnosti a spravedlnosti péče, jakož i pro rozvoj lékařských znalostí. Podle nedávných zpráv se klinických studií v USA účastní 6 až 8 % dospělé populace s nádorovým onemocněním, přičemž nižší je zastoupení pacientů z menšinových rasových a etnických skupin. Strukturální překážky (např. nedostatek klinických studií v regionech s vyšší hustotou minoritních pacientů) a klinické faktory (např. přísná kritéria způsobilosti, která neúměrně ovlivňují nedostatečně zastoupené skupiny obyvatel) vedou k menšímu počtu rasových a etnických minoritních skupin zařazených do klinických studií, což prokazatelně přispívá k horšímu přežití.
Barry a kol. nastínili v nedávno publikované recenzi rozsah rasových rozdílů při zařazování pacientek s gynekologickým karcinomem do klinických studií. Většina hodnocených studií porovnávala zjištěný počet účastnic klinických studií identifikovaných prostřednictvím ClinicalTrials.gov s očekávaným počtem účastnic odvozeným z populační, věkově upravené incidence. Celkově byly v těchto studiích nedostatečně zastoupeny ženy z minoritních rasových a etnických skupin, zatímco bělošské ženy byly častěji zastoupeny ve všech typech gynekologických nádorů. Tato práce je důležitým výchozím bodem pro popis rasových a etnických rozdílů při zařazování pacientek s gynekologickým karcinomem do klinických studií; k úplnému pochopení komplexního obrazu zařazování do klinických studií jsou však zapotřebí studie s interní srovnávací skupinou s úpravou na potenciální zavádějící faktory. Tyto studie navíc zdůrazňují potřebu datových souborů, které by zahrnovaly velký počet žen z nedostatečně zastoupených skupin. Proto autoři zkoumali souvislosti mezi rasou a etnickou příslušností a zařazením do klinických studií u žen s gynekologickým karcinomem s využitím Národní databáze onkologických onemocnění (NCDB). Dále uvádějí poměry účasti a prevalence (PPR) podle období diagnózy, aby bylo možné zhodnotit trendy v zastoupení nedostatečně prezentovaných skupin ve studiích gynekologických malignit.
V této retrospektivní kohortové studii byly použity údaje z Národní databáze onkologických onemocnění (National Cancer Database, NCDB) a databáze Surveillance, Epidemiology, and End Results Program (SEER), což je zdroj epidemiologických informací o výskytu a míře přežití rakoviny ve Spojených státech. Z této databáze byly odvozeny podíly jednotlivých ras a etnik v populaci pro každé nádorové onemocnění. Do studie byly zahrnuty ženy s rakovinou endometria, vaječníků nebo děložního čípku diagnostikovanou v letech 2004 až 2019. Analýzy byly prováděny od 2. února do 14. června 2023.
Kategorizace rasy a etnického původu byla následující: američtí Indiáni/domorodí obyvatelé Aljašky, Asiaté, černoši, Hispánci (jakékoli rasy), Havajci/Tichomořští ostrované, běloši a ostatní (v NCDB nedefinováno).
Primárními výsledky byly šance na zařazení do klinických studií a zastoupení v klinických studiích ve srovnání s americkou populací. K odhadu poměru šancí (OR) a 95% CI pro souvislosti mezi rasou a etnickým původem a zařazením do klinických studií v rámci vzorku NCDB byla použita logistická regrese s více proměnnými. Poměry účasti a prevalence (PPR) podle období diagnózy (2004-2011 vs 2012-2019) byly vypočteny vydělením procenta účastníků klinických studií specifického pro rasu a etnikum ve vzorku studie procentem rasových a etnických skupin v databázi SEER.
Zastoupení etnik v kohortě 562 592 pacientek s gynekologickým karcinomem (průměrný věk v době diagnózy 62,9 let) bylo následující: 1 903 američtí Indiáni/domorodí obyvatelé Aljašky, 18 680 Asiaté, 56 421 černoši, 38 145 Hispánci, 1 453 Havajci/Tichomořští ostrované, 442 869 běloši, 3 121 jiné rasa a etnikum.
Výsledek
- žen asijského původu (OR, 0,44; 95% CI, 0,25-0,78),
- žen černošského původu (OR, 0,70; 95% CI, 0,50-0,99),
- žen hispánského původu (OR, 0,53; 95% CI, 0,33-0,83) původu.
- bělošky byly adekvátně nebo nadměrně zastoupeny u všech typů rakoviny (PPR ≥ 1,1),
- černošky byly adekvátně nebo nadměrně zastoupeny u rakoviny endometria a děložního čípku (PPR ≥ 1,1), ale nedostatečně u rakoviny vaječníků (PPR ≤ 0,6),
- Asiatky a Hispánky byly nedostatečně zastoupeny u všech 3 typů rakoviny (PPR ≤ 0,6).
Závěr
Výsledky studie naznačují jasnou potřebu zapojení žen s gynekologickými malignitami z nedostatečně zastoupených populací do klinických studií. Lze tak získat přesnější údaje, což může přispět k vývoji potenciálně život zachraňujících terapií. Článek zdůrazňuje potřebu dalšího výzkumu k pochopení specifických bariér a facilitátorů ovlivňujících zařazování gynekologických onkologických pacientek do klinických studií.
Reference:
1/ Khadraoui W, Meade CE, Backes FJ, Felix AS. Racial and Ethnic Disparities in Clinical Trial Enrollment Among Women With Gynecologic Cancer. JAMA Netw Open. 2023;6(12):e2346494. doi:10.1001/jamanetworkopen.2023.46494
2/ Barry D, Steinberg JR, Towner M, Barber EL, Simon MA, Roque DR. Enrollment of racial and ethnic minoritized groups in gynecologic oncology clinical trials: a review of the scope of the problem, contributing factors, and strategies to improve inclusion. Clin Obstet Gynecol. 2023;66(1):22-35. doi:10.1097/GRF.0000000000000765
Vstupujete na stránky obsahující informace, které jsou určeny lékařům oprávněným předepisovat humánní léčivé přípravky, zdravotnické prostředky a diagnostické zdravotnické prostředky in vitro (dále jen „zdravotnický odborník“), a nikoliv široké (laické) veřejnosti či jiným skupinám odborníků.
Kliknutím na odkaz „Potvrzuji, že jsem lékařem“ prohlašujete, že:Pro případ, že nejste zdravotnickým odborníkem – lékařem oprávněným předepisovat humánní léčivé přípravky, zdravotnické prostředky a diagnostické zdravotnické prostředky in vitro, pak kliknutím na odkaz „Potvrzuji, že jsem lékařem“ potvrzujete, že jste seznámen s riziky, kterým se vystavujete v důsledku možného chybného vyhodnocení informací, které jsou určeny odborníkům-lékařům, přičemž tato rizika zcela akceptujete. Tato rizika zahrnují zejména možnost chybného vyhodnocení (interpretace) informací dále uvedených, chybného posouzení vlastního zdravotního stavu, či možnost vzniku mylné preference ve vztahu k určitému humánnímu léčivému přípravku, zdravotnickému prostředku nebo diagnostickému zdravotnickému prostředku in vitro, neboť o vhodnosti případné léčby určitým humánním léčivým přípravkem, jehož výdej je vázán na lékařský předpis, nebo určitých typů zdravotnických prostředků (resp. diagnostických zdravotnických prostředků in vitro), rozhoduje vždy lékař po posouzení zdravotního stavu pacienta. Vhodnost užití humánního léčivého přípravku, jehož výdej není vázán na lékařský předpis, nebo zdravotnických prostředků (resp. diagnostických zdravotnických prostředků in vitro) je vhodné předem zkonzultovat s lékařem či lékárníkem.
Vyberte Vaši specializaci
Slouží k lepšímu zacílení odborného obsahu