Mějte přehled o dění v onkologii
Pravidelná dávka novinek v podobě článků, reportáží i přednášek
Pravidelná dávka novinek v podobě článků, reportáží i přednášek
Každoročně onemocnění v České republice přes 2 300 občanů zhoubným nádorem slinivky břišní a jejich počet neustále narůstá. Bohužel se stále jedná o nejzákeřnější onkologické onemocnění, kdy u většiny případů není prognóza příznivá. Z dat vyplývá, že rakovina slinivky je 3. nejčastější příčinou úmrtí na zhoubné nádory (ZN) v ČR a dle predikcí se v EU brzy posune na druhé místo.
Zákeřnost nádorů slinivky spočívá v jejich počáteční bezpříznakovosti, což vede k jejich pozdnímu odhalení a nemožnosti nádor chirurgicky včas odstranit, a dále značné odolnosti onemocnění na protinádorová léčiva. Komplikující je i skutečnost, že se nejčastěji vyskytuje ve vyšším věku mezi 65. až 80. rokem, kdy už další choroby pacientů mohou znemožňovat jeho intenzivní léčbu.
K nejvýznamnějším rizikovým faktorům rozvoje rakoviny slinivky patří stárnutí, kouření, chronická pankreatitida, včetně té, způsobené nadměrným pitím alkoholu a cukrovka vznikající v dospělosti (dříve též II. typu). U 10–15 % případů rakoviny slinivky hraje negativní roli genetika.
„Dobrou zprávou je, že již současná doba nám nabízí možnosti, jak rakovině slinivky břišní předejít nebo zvýšit šanci na delší přežití, případně i vyléčení,“ uvádí prof. Marek Svoboda, ředitel MOÚ. „Primární prevencí, tj. zdravým životním stylem, by bylo možné zabránit téměř polovině případů této rakoviny. Osobám s nejvyšším rizikem jejího vzniku lze nabídnout preventivní vyšetření, které až 5x zvýší šanci, že rakovina slinivky bude odhalena včas, tedy ve stádiu léčitelném operací. V neposlední řadě nové možnosti léčby až dvojnásobně prodlužují přežití těchto pacientů,“ doplňuje prof. Svoboda.
MOÚ je jedním z největších center specializovaných na nádory slinivky v České republice. Každým rokem přichází do péče cca 180 nových pacientů. Kromě moderních metod diagnostiky, chirurgické, radiační a systémové protinádorové léčby, probíhá v MOÚ od roku 2021, jako vůbec v prvním zdravotnickém zařízení v České republice, i preventivní program v podobě klinické studie SCREPAN. Ta je určena osobám s nejvyšším rizikem vzniku rakoviny slinivky. Patří mezi ně zejména osoby s dědičnou predispozicí k rakovině slinivky nebo např. pacienti s cystickou fibrózou. Tato studie, do které se již zapojilo více než 100 rizikových osob, se nyní otevírá i v dalších nemocnicích.
„Několik mezinárodních studií prokázalo, že pokud osoby s vysokým rizikem vzniku rakoviny slinivky pravidelně sledujeme za pomoci magnetické rezonance a endosonografie (vnitřní ultrazvuk), lze rakovinu odhalit v časném stádiu, kdy téměř tři čtvrtiny pacientů mohou podstoupit kurativní operační léčbu. Pro srovnání, v běžné praxi se tak děje v průměru pouze u cca 15, max. 20 % pacientů,“ vypočítává doc. Jan Trna, primář Gastroenterologického oddělení a dodává: „Studie SCREPAN je výjimečná v tom, že kromě detailního vyšetření slinivky a jejího okolí pomocí MR a endosonografie využívá i odběru krve, tzv. tekuté biopsie, ve které se hledají další projevy maligního onemocnění.“
V této souvislosti MOÚ provádí jak vlastní výzkum, tak koordinuje národní studii LIPIDICA, ve které se ověřuje nadějná cesta k časnému odhalení rakoviny slinivky břišní pomocí specifických lipidů v krvi pacienta. Toto vyšetření před 2 lety publikoval v prestižním časopise Nature Communications tým vědců pod vedením prof. Holčapka z Univerzity Pardubice a MOÚ pro jejich objev poskytl významnou část zkoumaných vzorků.
Vedoucí centra pro nádory slinivky břišní v MOÚ dr. Radim Němeček dále vysvětluje pokroky, které nastaly v léčbě: „Přestože se jedná o velmi zhoubné onemocnění, v posledních letech došlo až k dvojnásobnému prodloužení přežití pacientů s karcinomem pankreatu, a to nám dává další naději. Stalo se tak nejenom díky nově používaným kombinacím cytostatik a tzv. cílených protinádorových léčiv, ale i díky multioborové spolupráci mezi různými odbornostmi. Postup léčby u konkrétních pacientů je stanoven na multidisciplinárních komisích, k výběru léčiv se používá výsledků molekulárních vyšetření nádoru, tj. principu precizní onkologie. Kromě toho ve slinivce mohou vznikat i vzácné nádory. Jejich prognóza může být příznivější. I pro tyto pacienty je důležité, aby byli konzultováni, případně se léčili ve specializovaném centru,“ dodává Němeček.
Prof. Svoboda uzavírá: „Pro prevenci i léčbu rakoviny slinivky břišní je zcela zásadní genetika. Genetické vyšetření by mělo být nabídnuto nejenom všem nemocným, ale i zdravým osobám, které ve své rodině mají alespoň dva blízké příbuzné s rakovinou slinivky. K takovému vyšetření dává doporučení například onkolog nebo praktický lékař.“
Zdroj: www.mou.cz
Vstupujete na stránky obsahující informace, které jsou určeny lékařům oprávněným předepisovat humánní léčivé přípravky, zdravotnické prostředky a diagnostické zdravotnické prostředky in vitro (dále jen „zdravotnický odborník“), a nikoliv široké (laické) veřejnosti či jiným skupinám odborníků.
Kliknutím na odkaz „Potvrzuji, že jsem lékařem“ prohlašujete, že:Pro případ, že nejste zdravotnickým odborníkem – lékařem oprávněným předepisovat humánní léčivé přípravky, zdravotnické prostředky a diagnostické zdravotnické prostředky in vitro, pak kliknutím na odkaz „Potvrzuji, že jsem lékařem“ potvrzujete, že jste seznámen s riziky, kterým se vystavujete v důsledku možného chybného vyhodnocení informací, které jsou určeny odborníkům-lékařům, přičemž tato rizika zcela akceptujete. Tato rizika zahrnují zejména možnost chybného vyhodnocení (interpretace) informací dále uvedených, chybného posouzení vlastního zdravotního stavu, či možnost vzniku mylné preference ve vztahu k určitému humánnímu léčivému přípravku, zdravotnickému prostředku nebo diagnostickému zdravotnickému prostředku in vitro, neboť o vhodnosti případné léčby určitým humánním léčivým přípravkem, jehož výdej je vázán na lékařský předpis, nebo určitých typů zdravotnických prostředků (resp. diagnostických zdravotnických prostředků in vitro), rozhoduje vždy lékař po posouzení zdravotního stavu pacienta. Vhodnost užití humánního léčivého přípravku, jehož výdej není vázán na lékařský předpis, nebo zdravotnických prostředků (resp. diagnostických zdravotnických prostředků in vitro) je vhodné předem zkonzultovat s lékařem či lékárníkem.
Vyberte Vaši specializaci
Slouží k lepšímu zacílení odborného obsahu