Autor: MUDr. Vlasta Raušová

V posledních desetiletích se v zemích s vysokými příjmy výrazně zlepšilo přežívání dětí s rakovinou díky přístupu k lepší diagnostice, účinné multidisciplinární léčbě a podpůrné péči. V důsledku toho se celkové pětileté přežití v Evropě zvýšilo na více než 80 %, i když přetrvávají rozdíly mezi jednotlivými typy rakoviny a zeměpisnými oblastmi.

Není však známo, do jaké míry se toto výrazné zlepšení týká i dětí s vrozenými vadami, jedním z onemocnění, která jsou nejčastěji spojována se zvýšeným rizikem vzniku rakoviny u dětí.

Cílem této studie bylo posoudit mortalitu u dětí s vrozenou srdeční vadou (VSV) po stanovení diagnózy rakoviny.

Do této populační kohortové studie založené na švédských a dánských registrech bylo zahrnuto téměř 21 000 dětí a dospívajících s nádorovým onemocněním. V celé kohortě bylo 397 jedinců s VSV, přičemž více než 20 % dětí s VSV mělo zároveň diagnózu Downova syndromu. U vyššího podílu dětí s VSV byla rakovina diagnostikována během prvních čtyř let života, zatímco děti bez VSV byly v době diagnózy rakoviny spíše starší.

Ve studii byla pozorována zvýšená pětiletá mortalita po stanovení diagnózy rakoviny u dětí s VSV ve srovnání s dětmi bez VSV, přičemž k této souvislosti přispívají především lymfomy a neuroblastomy. Dále bylo zjištěno, že děti s Downovým syndromem a VSV vykazovaly nejhorší přežití po stanovení diagnózy rakoviny, a to především v důsledku úmrtí po stanovení diagnózy ALL. Zatímco rozdíly v přežití po onemocnění rakovinou mezi dětmi s VSV a bez VSV se v posledních desetiletích (po roce 1990) výrazně snížily, mortalita po stanovení diagnózy lymfomu zůstala u dětí s VSV relativně vyšší.

Zjištění autorů studie zdůrazňují důležitost zlepšení péče o děti s vrozenými srdečními vadami, u kterých se rozvine nádorové onemocnění. Aby se zlepšilo přežití těchto dětí, je zapotřebí účinná, ale méně kardiotoxická léčba rakoviny spolu s přizpůsobenými strategiemi péče. Navzdory značnému pokroku v péči o děti s nádorovým onemocněním v posledních desetiletích studie zdůrazňuje přetrvávající problémy, kterým tato zranitelná skupina čelí, a vyzývá k dalšímu výzkumu a cíleným intervencím. Klíčové oblasti, které je třeba prozkoumat, zahrnují léčebné režimy, složitost základní srdeční vady a věk dítěte v době diagnózy rakoviny. Přístup k větším populacím a podrobným klinickým údajům bude při řešení těchto otázek zásadní.

Reference: Kampitsi Christina-Evmorfia et al., Mortality after cancer diagnosis among children with congenital heart disease in Denmark and Sweden, JNCI: Journal of the National Cancer Institute, 2025; djaf010, https://doi.org/10.1093/jnci/djaf010