Mějte přehled o dění v onkologii
Pravidelná dávka novinek v podobě článků, reportáží i přednášek
Pravidelná dávka novinek v podobě článků, reportáží i přednášek
Autor: MUDr. Vlasta Raušová
Karcinom pankreatu je velký zabiják, pět let po zjištění diagnózy přežívá i ve vyspělých zemích méně něž 10 % lidí. Problém je, že je diagnostikován příliš pozdě.
U mnoha lidí nemá toto „tiché onemocnění“ žádné příznaky až do doby, kdy je již v pokročilém stadiu. Ztráta hmotnosti a zvýšená hladina glukózy v krvi jsou známé příznaky, ale dosud nebylo známo, kdy a v jakém rozsahu k těmto změnám dochází. Porozumění dynamice těchto změn před diagnózou karcinomu pankreatu, bude možno využít k dřívější diagnostice onemocnění a potenciálně v budoucnu zachránit životy některých lidí postižených touto smrtelnou nemocí.
V největší studii svého druhu publikované v PLOS ONE zkoumali výzkumníci známé příznaky karcinomu pankreatu-úbytek hmotnosti, vysokou glykémii a diabetes. Cílem studie bylo zjistit, zda by tyto symptomy samy o sobě mohly znamenat podezření na toto onemocnění a zda má smysl pokoušet se diagnostikovat chorobu i z takto nespecifických jevů. Autoři studie dostali možnost pracovat s datových souborem až 10 milionů obyvatel Velké Británie. Porovnali index BMI a HbA1c téměř 9 000 osob, u nichž byl diagnostikován karcinom pankreatu, se skupinou téměř 35 000 osob bez tohoto onemocnění. Ukázalo se, že dramatický úbytek hmotnosti u lidí s karcinomem pankreatu začal obvykle již dva roky před stanovením diagnózy. V době stanovení diagnózy byl průměrný BMI lidí s karcinomem pankreatu téměř o tři jednotky nižší než u lidí, kteří karcinom neměli. Zvýšená hladina glukózy byla zjištěna v průměru dokonce již tři roky před stanovením diagnózy. Další analýza odhalila, že pokles hmotnosti u lidí s diabetem byl spojen s vyšším rizikem vzniku karcinomu pankreatu, a to ve srovnání s osobami bez diabetu. Podobně zvýšení hladiny glukózy u osob bez diabetu bylo spojeno s vyšším rizikem vzniku karcinomu pankreatu než u osob s diabetem.
Tyto výsledky naznačují, že k nevysvětlitelnému úbytku hmotnosti, především u lidí s diabetem (ale ne výhradně), by stálo za to přistupovat s podezřením. Rovněž zvyšující se hladina glukózy, zejména u lidí bez současného přírůstku hmotnosti, by měla být považována za potenciální varovný signál pro karcinom pankreatu. Z dat bude nejspíš možné zjistit i další rizikové faktory – respektive to, pro jaké skupiny osob jsou zde popsané příznaky zvlášť rizikové pro rozvoj maligního onemocnění slinivky břišní.
Současné použití změn hmotnosti a glukózy a případné začlenění dalších klíčových příznaků karcinomu pankreatu (tmavá moč, světlá stolice, žlutá kůže) je účinnější než posuzovat každý z těchto ukazatelů samostatně. Snahou je vytvořit z těchto informací složitější nástroj (algoritmus), který by bylo možné využívat v klinické praxi. Takový nástroj by mohl být účinným způsobem, jak zlepšit včasnou diagnostiku a zachránit životy.
Zdroj: Agnieszka Lemanska et al, BMI and HbA1c are metabolic markers for pancreatic cancer: Matched case-control study using a UK primary care database, PLOS ONE (2022). DOI: 10.1371/journal.pone.0275369
Vstupujete na stránky obsahující informace, které jsou určeny lékařům oprávněným předepisovat humánní léčivé přípravky, zdravotnické prostředky a diagnostické zdravotnické prostředky in vitro (dále jen „zdravotnický odborník“), a nikoliv široké (laické) veřejnosti či jiným skupinám odborníků.
Kliknutím na odkaz „Potvrzuji, že jsem lékařem“ prohlašujete, že:Pro případ, že nejste zdravotnickým odborníkem – lékařem oprávněným předepisovat humánní léčivé přípravky, zdravotnické prostředky a diagnostické zdravotnické prostředky in vitro, pak kliknutím na odkaz „Potvrzuji, že jsem lékařem“ potvrzujete, že jste seznámen s riziky, kterým se vystavujete v důsledku možného chybného vyhodnocení informací, které jsou určeny odborníkům-lékařům, přičemž tato rizika zcela akceptujete. Tato rizika zahrnují zejména možnost chybného vyhodnocení (interpretace) informací dále uvedených, chybného posouzení vlastního zdravotního stavu, či možnost vzniku mylné preference ve vztahu k určitému humánnímu léčivému přípravku, zdravotnickému prostředku nebo diagnostickému zdravotnickému prostředku in vitro, neboť o vhodnosti případné léčby určitým humánním léčivým přípravkem, jehož výdej je vázán na lékařský předpis, nebo určitých typů zdravotnických prostředků (resp. diagnostických zdravotnických prostředků in vitro), rozhoduje vždy lékař po posouzení zdravotního stavu pacienta. Vhodnost užití humánního léčivého přípravku, jehož výdej není vázán na lékařský předpis, nebo zdravotnických prostředků (resp. diagnostických zdravotnických prostředků in vitro) je vhodné předem zkonzultovat s lékařem či lékárníkem.
Vyberte Vaši specializaci
Slouží k lepšímu zacílení odborného obsahu