Bylo dosaženo optimálního léčebného výsledku. Primární nádor i metastázy zcela zregredovaly. Vzhledem k původnímu rozsahu postižení jater ohrožuje pacientku do budoucna více riziko relapsu v játrech. Celkové riziko progrese je stále velmi vysoké. Primární nádor bych nyní neřešil, radioterapii bych ponechal pro případ lokální progrese. V systémové léčbě bych se držel obvyklého pravidla - léčba třeba i v redukci nebo prodloužených intervalech do progrese nebo neakceptovatelné toxicity. Pokud by pacientka preferovala terapeutické prázdniny, tak bych jí to také příliš nerozmlouval. Pokud je léčba přerušena od 5/2015, tak bych ji nyní pečlivě sledoval.

Chodí do práce, je asymptomatické a více ji budou obtěžovat projevy toxicity léčby. Tuto bych přerušil, pouze pacientku sledoval a v případě progrese se vrátil ke stejnému režimu (žádná zmínka o neurotoxicitě oxali) jako pokračování 1.linie. Byť toto není u ca tračníku pravidlem, koncept intermitentní léčby je u jiných dg. relevantní a využil bych jej, stejně jako vysazení trastuzumabu po dlouhé době podávání s dlouhodobém trvání CR, jako je tomu zde po léčbě antiEGFR. Lokální nález v rektu nyní neřešit

Podle všech provedených vyšetření je pac. prakticky již rok v cCR. Jizvu na sliznici bych (vzhledem k negativnímu MR a TRUS) jako residuum též t.č. nevnímala. Žena je ve výborném celkovém stavu a nyní jí kvalitu života komplikuje prakticky nejvíce kožní toxicita EGFR inhibitoru. Jednalo se o paliativní léčbu s vynikajícím výsledkem, proto bych zatím nechala pac. bez léčby - s pečlivou dispenzarizací a k další terapii bych přistoupila až v případě případné rekurence.