Jako základní postup vidím chirurgii - cystoprostatektomii, pokud to komorbidity umožní. Nález není ani v jednom případě pokročilý, avšak v m.měchýři jde o tumor vysoce agresivní, šlo by tedy indikovat neoadjuvantní CHT na bázi platinového derivátu a etoposidu v počtu 3 cyklů. Po domluvě s pacientem a jeho kardiologem by šlo jistě zvážit i méně radikální přístup s resekcí měchýře a zajištění nádoru prostaty pouze endokrinní léčbou, třeba i intermitentní nebo odloženou podle sledování vývoje PSA. V rámci primární léčby bych zatím o RT neuvažoval.

Dle mého soudu je nutno se primárně soustředit na nádor močového měchýře, kde se zjevně jedná svou podstatou o agresivní nádorové onemocnění. Přes vyšší věk pacienta je třeba zvážit systémovou chemoterapii (dle rozhodnutí klinického onkologa, nejspíše se zaměřením na tyto typy nádorů - kombinace s etoposidem atd.). Další léčba by závisela na celkovém stavu pacienta. Z onkologického hlediska by byl optimální radikální výkon (cystoprostatektomie), který by vyřešil i otázku karcinomu prostaty. Alternativou je kontrolní endoskopie s biopsií a rozhodnutím dle nálezu. Karcinom prostaty nevyžaduje nezbytně okamžitou léčbu, postup bych volil v závislosti na průběhu tumoru měchýře a na dynamice hodnot PSA.

Vzhledem k tomu, že ca močového měchýře je pokročilejšího charakteru, než ca prostaty, řídila bych se tím, jaké jsou možnosti u ca m.m. Tj. buď neoadjuvance (s CHT) nebo radikální chirurgický výkon. Nicméně vzhledem k tomu, že CHT používaná u ca m.m. mi nebude nijak řešit ca prostaty a s přihlédnutím k věku pana profesora a jeho kardiálním komorbiditám bych raději přistoupila přímo k operačnímu radikálnímu výkonu - je-li to z interního hlediska možné, tj. k cystoprostatectomii. Jinak bych se obávala situace, že jeden z tumorů zprogreduje a budu následně limitovaná minimálně vyšším věkem nemocného stran operace nebo použitím LH-RH analog stran kardiotoxicity. Pravděpodobně bych vše pacientovi důkladně vysvětlila a zvážila i jeho priority. Ale operační výkon bych privilegovala.