Jako manželka nefrologa mám zkušenosti s léčbou dialyzovaných nemocných , a to i s renálním karcinomem. Podávala jsem Sutent, Nexavar i Votrient v neredukovaných dávkách, bez větších problémů a s dobrým efektem, jen je třeba sladit podávání tablet s dialýzou, aby se podaný lék vzápětí neoddialyzoval. Hematologicky bývá problém s anemií, kterou je třeba řešit. Pokud se podává erytropoetin, neměla by cílová hodnota Hb přesáhnout 100g/l. .

Myslím, že vše již zaznělo od klinických onkologů - tedy cílená léčba, volba preparátu dle rozhodnutí klinického onkologa, nutná úzká komunikace s nefrology.

Navrhuji postupovat, jako by měl nemocný 1 - 2 ledviny. Návrh sunitinib v schématu 2/1.

Pokud je pacient v celkově dobrém stavu, souhlasím s kolegy, tj. podat cílenou terapii dle platných pravidel s načasováním po dialýze.

Postupovat jako u pacienta bez této komplikace, u nás tedy nejspíše zahájení cílené léčby sunitinibem s podáním léku po provedené dialýze.

Preferovala bych pazopamid oproti sunititibu, spíše jen vzhledem k očekávaným NÚ. Na časování je nezbytné se domluvit s nefrologem.

U pacienta zahájit léčbu sunitinibem a s nefrology se domluvit o aplikaci erytropoetinu. Mám několik pacientů s tímto problémem a zvládáme dlouhodobě léčbu bez komplikací.

V této klinické situaci mám zkušenost s podáním Votrientu. Zahájili jsme redukovanou dávkou 400mg/den s eskalací následně, celkově doba léčby přesáhla 16 měsíců s efektem regrese. Při léčbě se zhoršila anemizace, zvládnuto analogy erytropoetinu.
Podle mého názoru není koordinace mezi podáním Votrientu a dialýzou nutná. V příručce Dialysis of Drugs z roku 2013 je u pazopanibu uvedeno, že sice nejsou publikována žádná přesná data, ale podle fyzikálně chemických vlastností látky lze předpokládat, že její odstranění dialýzou není významné. Týká se to dialýzy konvenční, "high permeability" i dialýzy peritoneální. Obdobné informace jsou uvedeny u sunitinibu.