U pacientky jde o persistenci zbytku tumoru, jde o lokálně pokročilý světlobuněčný karcinom ledviny. Navrhuji biologickou léčbu pazopanib, který má jako jediný úhradu v této indikaci.

75 letá pacientka, s interkurencemi. Konzultovala jsem cévní ambulanci v naší nemocnici (FN u svaté Anny, Brno), zda není nutné zajištění trombu tzv."deštníčkem". Bylo mi vysvětleno, že jeho přínos je minimální a proto nedoporučují. Pacientka by měla být dobře zaléčená antikoagulační terapii.

V případě, že R2 resekce je daná přítomnosti části nádorového trombu, vyčkala bych s cílenou léčbou na průkaz vzdálených metastáz.

Možnosti chirurgické léčby jsou již vyčerpány - při zřejmě pevně lnoucím trombu ke stěně cévy, navíc u polymorbidní pacientky. Nasazení cílené léčby v tuto chvíli nejspíše nepřinese žádný klinický benefit (dosud publikované zprávy neprokázaly zásadní vliv biologické léčby na velikost nádorového trombu). Rovněž bych vyčkal dalšího průběhu onemocnění.

Naši zdatní radiodiagnostici provádějí v řadě případů embolizaci trombu (stejně jako je prováděna embolizace nádorem spotřebované ledviny), v případech, kdy je nádorový trombus takto rozsáhlý, i ve 2 dobách. Tolerance je velmi dobrá a stejně tak i léčebná odpověď. Pokud by k ní byl nález vhodný, je to možná jediné aktivní řešení tohoto stavu.

Pokud není odstranění nádorového trombu technicky možné, je nutná antikoagulační léčba.
S ev. cílenou léčbou vyčkat podle postupu onemocnění až při generalizaci.

U pacientky jde o R2 resekci, ponechaný trombus je patrný na CT. V této situaci bych navrhl léčbu pazopanibem, který má na rozdíl od sunitinibu úhradu nejen u metastatického onemocnění, ale také při ponechaném reziduu. Ponechaný nádorový trombus řadí pacientku do vyššího rizika metastazování. Pokud bude léčba dobře tolerována, tak bych ji časově omezil maximálně jedním rokem. Takové omezení má i studie III. fáze s pazopanibem v adjuvanci u rizikových RCC po resekci, na jejíž výsledky zatím čekáme.